You are hereExpozice / Paleontologická expozice

Paleontologická expozice


Printer-friendly versionPrinter-friendly versionSend to friendSend to friend

    Paleontologická expozice vypráví o historii života na naší planetě od prvopočátků jejího vzniku až do současnosti. Zemské hlubiny uchovávají svědectví těchto dávných dob. Jsou to zkameněliny neboli fosilie starodávných rostlin a živočichů, které se zachovaly v horninách. Expozice historie země je uspořádána podle ér a období. Jednotlivá oddělení představují časový úsek kroniky zemské historie.

    Expozice začíná popisem archaické a proterozoické éry. Od vzniku Země před 4,6 miliardami let povrch planety pozvolna chladl a vytvářel se pevný vnější plášť – zemská kůra, a také moře a oceány – „kolébka“ života. Nejjednoduššími formami života byly jednobuněční živočichové. Ti se většinou ve formě fosilií nezachovali, jsou ale známé nepřímé důkazy jejich existence, jak dokládá exponát minerálu uhlíku šungitu, který vznikl z dávnověkých mořských organismů. Nejrozšířenějšími jsou formace cianobakterií neboli sinic – stromatolity. Nejstarší mnohobuněčné organismy se začínají rozšiřovat na konci proterozoické éry – ediakary.

    Další, paleozoická éra, trvala 335 milionů let. Během této doby zemská kůra prodělala značné proměny. Změnilo se rozmístění ploch oceánů a pevniny, formovaly se a pozvolna mizely horské masivy. Všechny tyto změny ovlivňovaly podnebí jednak v místním, jednak globálním měřítku. Na začátku paleozoické éry již existovaly dobře rozvinuté mnohobuněčné organismy, přičemž od období kambria se u živočichů rozvíjela kostra – krunýře a různé pláště těla, které se díky své tvrdosti zachovaly ve fosiliích stovky milionů let. Ty však ne vždy dokázaly chránit před takovými  dravci jako Anomalocaris.

    Různorodí obyvatelé moře – měkkýši, brachiopodi, korály, houby, kyjonožci aj. jsou příznačnými pro periodu ordoviku a siluru. Hlavonožci, kteří byli dávnými příbuznými současných kalmárů a chobotnic, byly dobrými plavci. Jejich rovné nebo svinuté skořápky lze často najít ve vápencích ordoviku a siluru. Velká byla různorodost trilobitů. Trilobiti byli schopni se svinout a takto snadno chránit zranitelnou břišní část při útocích dravců.

    Během období devonu se území dnešního Lotyšska nacházelo poblíž rovníku. V horninách z tohoto období lze často nalézt fosilie brachiopodů a hlemýžďů. Podlažní panely nacházející se uprostřed výstavního sálu jsou vymezeny pro „světovládkyně“ období devonu – ryby. Většina zde vystavěných exponátů byla nalezena zde v Lotyšsku v horninách, které vznikaly před 360-410 miliony let. Tyto horniny jsou nalézány v údolích řek a místech těžby užitkových nerostů téměř na celém území Lotyšska. Mnoho vědecky hodnotných nálezů pochází z jílového lomu u obce Lode. V expozici si lze prohlédnout fosilie unikátních pancířnatých ryb Asterolepis ornata a lalokoploutvých ryb Panderichthys pocházející z tohoto lomu. Na konci období devonu se z lalokoploutvých ryb vyvinuli první čtyřnozí živočichové – skupina, k níž v současnosti patří evolučně mladší obojživelníci, plazi, ptáci a také my – savci.

    V období karbonu se formovala rozsáhlá ložiska kamenného uhlí. Rozšířenými byli předchůdci 30 až 40 metrů vysokých plavuní, přesliček a kapraďovitých rostlin. Vlhká místa obývali obojživelníci. Plazy z období permu byli prvními obratlovci, jejichž množení a rozšiřování nebylo závislé na blízkosti vody. Masové vymírání druhů na konci období permu je jedním z nejpozoruhodnějších v historii naší planety – přibližně 90% druhů mořských bezobratlovců vymřelo během krátkého časového období.

    Éra druhohor (mezozoikum) začíná obdobím triasu, který se značně liší od předchozích, podnebí se stalo sušším, což ovlivnilo rozšíření lesů. Pro toto období je příznačné šíření plazů na Zemi. Tři metry dlouhý Coelophysis je jedním z dinosaurů triasu. Mimo něj lze zhlédnout zástupce savcotvárného plaza – Placerias.

    Éra druhohor je obvykle označována za zlatý věk plazů, přestože souběžně se vyvíjeli i savci a ptáci. Jurské a křídové období je dobře známé velkou rozmanitostí dinosaurů. Stejně zajímaví jsou i měkkýši – amoniti a belemniti.

  V expozici jsou k vidění také amoniti jurského období z jihozápadní části Lotyšska. Peloneustes je jediným z plazů jurského období, jehož fosilie byly kdykoliv nalezeny na území Lotyšska.

    Rozmanitost rohatých dinosaurů, například Triceratops, je patrná v křídovém období. Šest metrů vysoký tyranosaurus byl jedním z největších masožravců v historii Země. Byl vyzbrojen mnoha ostrými zuby. V panelu jsou vystavěny fragmenty zubů predátora. Na konci křídového období vlivem různých okolností mnoho druhů suchozemských plazů a různých mořských obyvatel vymřelo a na počátku kenozoika se vyvinuly skupiny savců známé v současnosti – chobotnatci, sudokopytníci, lichokopytníci, šelmy, primáti a mnozí jiní. Vymření dinosaurů je vysvětlováno katastrofickými změnami vzniklými po střetu Země s velkým asteroidem a zesílením sopečné činnosti.

    Pro paleogén je typická velká rozmanitost měkkýšů. V teplých mořích se vyvinuly ježovky a korály současného typu. V Asii byly nalezeny fosilie obrovského bezrohého nosorožce Indricotherium. Tato zvířata byla 6 metrů vysoká 9 metrů dlouhá. V neogénu se ochladilo a došlo ke snížení rozprostranění teplomilných rostlin. Palmy se v Evropě staly vzácností, zato se začaly šířit duby, javory, kaštany a jehličnany. Objevili se losi a jeleni a divoká prasata. Zde žili i chobotnatci.

    Kvartér se značně liší od jiných období. Na severní polokouli se vytvořilo několik zledovatělých území, která se střídala s meziledovými obdobími. Na jih od ledovce se vytvořila svébytná periglaciální fauna, která obývala nyní již neexistující přírodní zónu – tundrovou step. Jedněmi z největších zvířat byli mamuti a nosorožci srstnatí. Byli pokryti dlouhou srstí, která jím pomáhala udržovat teplo v drsném podnebí. Tělesné pozůstatky těchto zvířat byly nalezeny i na lotyšském území. V době poledové (postglaciálu) v Lotyšsku žili pratury a zubři, jejichž tělesné pozůstatky byly nalezeny v nejmladších usazeninách kvartérního období.

 

 

  • Gada dzīvnieks
  • Muzeja 165. jubilejas izstādes stāsti
  • Audiogids Dabas muzejā
  • Daba pilsētas sirdī. Video
  • 360 virtual tour

Hledat